V zásadě s vámi souhlasím, ale osvěta by měla být především v legislativní oblasti. Ono při té v současnosti vládnoucí adoraci biologického rodičovství, práv lidí na informace, dětí na rodiče a neustálých změn zákonů je dost riskantní plodit (byť ne osobně) potomky s kdoví kým.

Za současného právního povědomí se klidně může takový dárce spermatu obávat, že po něm potomek jednou bude požadovat ne-li výživné, tedy alespoň kontakt. Nemluvě o tom, že pokud nebudou identitu dárce znát příjemci, spolehlivě si ho bude moci zjistit zplozený potomek v době své plnoletosti. A co když zjistí, že se dárce finančně vzmohl a bude chtít být zahrnutý mezi dědice?

Potencionální dárce by jistě zajímalo, jak jsou tyto záležitosti ošetřeny zákonem a hlavně jaká je záruka, že nedojde ke změně pravidel v budoucnosti?

Myslím že tady je riziko aktivistických spolků, které prosadí "právo znát biologického rodiče" příliš vysoké a ošetření zákonem může vydržet jen do další schůze sněmovny.

Naděje je jedině ve změně společenského klimatu, kdy by bylo zřejmé, že různé bojovníky za práva nikdo nebere vážně.